Chvála bláznivosti v labyrintu světa

Petr Císařovský

Vyhnanci

Adam a Eva

Gn 3, 1–24

/zpráva/


Jedná se o vstupní dvoukřídlé bezpečnostní dveře zhotovené pro bytovou jednotku v domě na Královských Vinohradech v Praze. Majitelé se na mě obrátili se žádostí, abych pro vnitřní část dveří vytvořil reliéf, jasnou představu neměli.

K vymýšlení formy i obsahové části reliéfu jsem tedy dostal naprostou volnost. Vytvořil jsem množství kreseb na nejrůznější témata, nakonec jsme společně se zadavateli dospěli k figurálnímu řešení a k užší specifikaci jak ideového, tak výtvarného návrhu. Tak vznikla nová interpretace biblického příběhu o Adamovi a Evě. Mnohé indicie nasvědčují tomu, že se jedná o stále aktuální téma.

Vstupní dveře do bytu jsou umístěny naproti schodišti ve středu průčelní stěny. Předsíň bytu má kruhový půdorys. Reliéfní dveře se odrážejí v zrcadle na protilehlé stěně. Ten, kdo otevírá dveře, stává se svým vlastním odrazem v zrcadle součástí děje – sahá na jablko (klíč) a přebírá tudíž roli Adama, který není při otevřených dveřích vidět.

Popis reliéfu:

Nejprve celek. Střed dvoukřídlých dveří tvoří tzv. klapačka, ta dělí reliéf na pravou a levou část a zároveň drží obě křídla pohromadě. V našem případě však netvoří pouhé dělítko stran nebo zarážku, ale je s ní počítáno jako se svébytným výtvarným a dějovým prvkem zásadního významu. Shora (jak jinak) náš děj sleduje svou přísnou vertikálou Boží oko. Jeho paprsek prochází celým obrazem – Stromem poznání, zdí Edenu, ale také hadem, strůjcem děje. My, kteří dveřmi vcházíme či vycházíme, spoluvytváříme tento děj – svým činem hada rozpojujeme i spojujeme.

O hada i Strom poznání se dělí Adam s Evou. Košatý plodný strom tvoří klenbu nad jejich hlavami. V jeho koruně žije 7 ptáků – na levé, Adamově straně tři, a na pravé, Evině čtyři. Jeden z ptáků hlídá hnízdo se dvěma vejci, symbolem kontinuity života. Jablka na stromě jsou zároveň šrouby, přidržující horní část reliéfu k podkladové desce. Eden je ohraničen zdí, ta probíhá horizontálně přes celý obraz, čímž s vertikálou tvoří kříž. Ve středu zdi Edenu je branka, ta se při otevření dveří otvírá také. V siluetě branky – vstupu do zahrady – je levá Adamova ruka držící jablko, jablko je klíčem, a to jak doslova, tak i v přeneseném slova smyslu. Na kliku (je zároveň klikou branky do ráje i dveří) saháme my všichni procházející, čímž se také stáváme protagonisty děje. Pod klikou a jablkem s Adamovou rukou je hlava hada. Na protější straně je v brance také Evina pravá ruka. Gesta ženy i muže jsou příznačná a hovoří o základním rozporu života. Zatímco Adamova pravá ruka odmítá, levá už jablko drží. Také Eva je ve svém gestu typická žena. Zatímco pravá ruka uklidňuje a chlácholí, ale zároveň ponouká Adama, levá chrání sebe a svůj svět.

Funkční kukátko je součástí Adamova levého oka.

Prostředí děje, ve kterém se naši hrdinové nacházejí, výběr zvířat a předmětů, hovoří jasně o základním typu protagonistů. Muž stále na cestách, s kufrem u svých nohou a s kočkou, symbolizující něhu a domov. U Eviných nohou stojí hlídací pes, zastupující bezpečí, miska na jídlo a myš. Za Evou už je jen prázdná cedulka umožňující vepsat jakýkoli text. Mezi naší dvojicí vylézá ze země had, symbol, který od prvopočátku narušuje Boží dílo. Význam hada je zdůrazněn jeho rozdělením na obě křídla dveří – otevíráním je trhán, zavíráním scelován.

Boží oko bylo při instalaci reliéfu adjustováno symbolicky na závěr, jako vrchol hovořící o začátku i konci času.

Technická data:

Rozměr dveří: 2460 x 1327 mm

Použitý materiál: železný kovaný plech (cca 2–6 mm)

Ke zpracování dveřního reliéfu jsem použil klasický kovářský postup. Jednotlivé segmenty (Strom poznání, listy stromu, ptáci, jablka, Adam, Eva a další) jsou složeny, svařeny, zabroušeny, zakovány a propojeny s podkladní deskou, jablka a některé vybrané části jsou spojeny šrouby.

Levé, Adamovo křídlo váží necelých 40 kg, pravé, Evino je přece jen o trochu lehčí.

Barva reliéfu napodobuje starý „mechový bronz“. Tuto barevnost mám ve značné oblibě, neboť nejenže přirozeným způsobem souzní s okolím, ale též avizuje „zub času“. A to, že se neotáčí zády k přirozené barevnosti přírody je jistý bonus. Na základní nátěr reliéfu byl použit Hostagrund, Kovářská barva. Pro vrchní, lazurovou patinu jsem použil směs zelené a černé barvy stejné značky.

Na dveřním reliéfu jsem začal pracovat na podzim roku 2014. Na začátku prosince 2015 jsem dokončil poslední úpravy díla a dne 3.12. 2015 bylo dílo symbolicky završeno připevněním Božího oka.

26.11.–4.12. 2015 Olešno